Upravit stránku
Rozdělení fyzikální terapie

Fyzikální terapii můžeme rozdělit do několika skupin:

  1. elektroterapie : střídavý proud nízkofrekvenční (diadynamické proudy, TENS, Träbertovy proudy
                                  střídavý proud středofrekvenční ( interferenční proudy)
                                  střídavý proud vysokofrekvenční ( krátkovlnná diatermie, ultrakrátkovlnná diatermie, mikrovlnná diatermie
                                  galvanoterapie
                                  magnetoterapie
                                  iontoforéza
  2. radioterapie : teleterapie
  3. magnetoterapie
  4. sonoterapie : ultrazvuk
  5. mechanoterapie : trakce, měkké techniky
  6. fototerapie : solux, parafín
  7. termoterapie : teplé koupele
TENS ( traskutánní elektrická nervová stimulace )

TENS je aplikace elektrického proudu přes pokožku, která dráždí nervové kmeny a vlákna, což vede ke zmírnění bolesti. Při elektrické stimulaci v místě elektrod pacient cítí kožní pocity (brnění). Hlavním účinkem TENS je tlumení bolesti, a to na základě vrátkové teorii tlumení bolesti nebo endorfinové teorie tlumení bolesti.

  1. vrátková teorie tlumení bolesti - dochází k tlumení bolesti tak, že je stimulován vedlejší nerv, díky čemuž se lidské vědomí soustředí na stimulovanou oblast (mravenčení, brnění) a na bolest zapomene
  2. endorfinová teorie tlumení bolesti - dle této teorie dochází při bolesti a stresu k vyplavování látekopiátového charakteru, které nám pomáhají bolest ztlumit.

TENS má silné analgetické účinky. Kontraindikací TENS je jen kardiostimulátor.

Diadynamické proudy (DD proudy)

Diadynamické proudy (DD, dvousložkové) jsou pulzní sinusové proudy složené ze dvou složek- stejnosměrné a střídavé. Řadíme je mezi nízkofrekvenční proudy (do 1000 Hz). Stejnosměrnou složku nazýváme báze (basis), střídavou dózu (dosis). Touto kombinací se účinky jednotlivých druhů proudu slučují. Báze zajišťuje hlubší proniknutí proudu do tkáně a měla by být aplikována v senzitivně nadprahové intenzitě. Dóza je monofázový proud s délkou impulzu 10 ms.

Aplikují se přiložením dvou plošných elektrod. Díky galvanické složce DD je třeba počítat s možným leptavým účinkem (většinou při aplikaci trvající déle než 6 min). V takovém případě je potřeba změnit polaritu elektrod - přepólovat je. Aby k poleptání nedocházelo, vkládá se mezi samotnou elektrodu a kůži pacienta speciální podložka nasáklá ochranným roztokem.

Druhy diadynamických proudů : MF, DF, CP, LP

Účinky diadynamických proudů závisí především na nastavené intenzitě, která se nastavuje dle pocitů pacienta, dále poté na době trvání, frekvenci, vlastnostech tkáně. Souhrnně mají DD účinky analgetické (tlumí bolest). Jednotlivé výsledky léčby poté závisí na druhu použitých DD.

Diadynamické proudy se využívají pro zmírnění bolesti, zvýšení prokrvení a relaxaci svalů. Tato metoda je tedy často využívána při léčbě poúrazových stavů, při poruchách pohybového aparátu, otoků, krevních výronů, degenerativních onemocnění kloubů a při zhoršeném krevním zásobení končetin (ischemická choroba dolních končetin).

Träbertovy proudy 

Träbertovy proudy jsou typem nízkofrekvenčního proudu s analgetickým účinkem (úleva od bolesti). Jedná se o nízkofrekvenční pulzní proudy o kmitočtu 142 Hz, se šířkou pulzu 2 ms a mezerou (pauzou) mezi jednotlivými skupinami pulzů 5 ms. Dále se můžeme setkat s tzv. modifikovanými Träbertovými proudy, které se liší kmitočtem – 182 Hz, šířkou pulzu – 0,5 ms a pauzou – 5 ms. Modifikované Träbertovy proudy mají účinek spasmolytický. Účinek těchto proudů se může dostavit bezprostředně po aplikaci.

Dle potíží rozlišujeme aplikaci:

  1. lokalizace EL1 – elektroda na záhlaví a dále v obl. C5–7 (bolesti hlavy, šíje);
  2. lokalizace EL2 EL1 – elektroda v úrovni C5–Th1 a Th3–5 (bolesti a poruchy prokrvení v obl. HK);
  3. lokalizace EL4 – L1–3 a sakrum (bolesti a poruchy prokrvení DKK).

Využívají se při chronických zánětech kloubů, degenerativních onemocnění kloubů a dalších onemocnění pohybového aparátu, nervového nebo svalového původu.

Interferenční proudy

Interferenční proudy jsou dva navzájem působící proudy sinusového průběhu o jiných frekvencích. Jako nosnou vlnu označujeme frekvenci dopravující (u dvoupólové interference) nebo vytvářející (u čtyřpólové interference) nízkofrekvenční terapeutickou vlnu. Do tkáně jsou přiváděny dva středněfrekvenční signály s různou frekvencí f1 a f2. Interferencí ve tkáni dochází ke vzniku proudové vlny o kmitočtu: 
AMF = f1 - f2 
Vlna o výsledném kmitočtu AMF má léčebný účinek. Používá se čtyř elektrod zapojených křížem. Jeden obvod pracuje s frekvencí 5000 Hz, druhý poté pracuje s plynulými změnami frekvencí od 5001 do 5100 Hz. Nižší frekvence mají spíše účinek dráždivý a vyšší naopak tlumivý.

Izoplanární interference

Jedná se o speciální formu čtyřpólové interference, kdy je modulací obou kanálů docíleno rozšíření léčebné oblasti. Výsledkem je tedy snadnější zapojení elektrod, které nemusíme umisťovat do přesného kříže. Účinek je difuzní, šetrný a hluboký.

Dipólové vektorové pole

V tomto případě se jedná o fázovou a amplitudovou modulaci čtyřpólové interference. Je tak dosaženo pouze jednoho směru působení elektrického pole a možnost přesnějšího zacílení ošetřované tkáně.

Dvoupólová interference

K aplikaci postačují pouze dvě elektrody, které zavádí do organismu amplitudově modulovaný středněfrekvenční proud, kde terapeutický efekt je v kmitočtech 1 až 200 Hz. Nevýhodou oproti běžné interferenci je horší tolerance pacientem a zároveň vyšší namáhání kožního povrchu. Naopak výhodou je aplikace bodovou elektrodou.

Kotzovy proudy

Středněfrekvenční proudy o frekvenci cca. 2500 Hz. Zdrojem Kotzových proudů je středněfrekvenční oscilátor a modulátor. Tyto proudy navozují obnovení svalového tonu a využívají se při pooperační léčbě ochablých svalů a při spastických obrnách.

Aplikace

Zejména poškození a choroby pohybového aparátu. Další indikací mohou být Bechtěrevova nemoc, bolesti páteře, neuralgie, neuritidy, cévní choroby, gynekologické záněty, břišní srůsty, astma a řada dalších. Kontraindikací je v tomto případě kardiostimulátor, nádorové onemocnění, poruchy citlivosti, kovové implantáty, těhotenství a krvácivé stavy.

Laseroterapie

Léčba laserem (laseroterapie) je část světloléčby, využívající opakované impulsy úzkého svazku monochromatického světla, na místě hlubokého zasažení do povrchové části tkání, kůže a sliznic. Je životabudičem pro buňky (zlepšuje buněčné dýchání, zpevňuje buněčné stěny – fotonová reakce, zlepšuje minerální rovnováhu, má silné protizánětlivé, protibolestivé, protibakteriální a protivirové účinky, zklidňující účinky – uvolňuje křeče a zmenšuje otoky).
Laser je aplikován buď kontinuálně nebo pulzně. Má výrazný biostimulační efekt, především stimulace kolagenu, podpora vaskularizace tkání, urychlení regenerace cév, lymfatických cest a epitelu, lepší využití kyslíku a glukózy, obecně jde o urychlení hojivého procesu. Současně má účinek analgetický, protizánětlivý (protibakteriální i protivirový) a působí na zmenšení otoků.

Laseroterapie se používá při léčbě kožních chorob (akné, pooperační jizvy, strie, ekzémy, popáleniny, záněty kůže atd.), dále pak kloubní nemoci, burzitidy, tendovaginitidy, synovitidy, opary, afty, hematomy, laserová akupunktura, chirurgie.

Kontraindikace: aplikace laserového paprsku do očí, malignity, prekancerózy, varikozity, záchvatovité neurologické onemocnění

Laseroterapie není hrazena zdravotní pojišťovnou, pacient si tuto terapii platí sám (viz ceník).

Ultrazvuk ( ultrasonoterapie)

Léčba ultrazvukem spočívá ve využití mechanického podélného vlnění k léčebným účinkům s frekvencí 1MHz a 3MHz, které umožní cílené ošetření povrchových i hlubokých struktur a především spasmolytický a analgetický účinek. Kontinuální aplikace má rovněž nemalý tepelný účinek v hloubce tkáně.
Především však využíváme účinku mikromasáže, který vede k výraznému prokrvení tkání s následným zvýšením okysličení, přívodem živin a odplavením nežádoucích škodlivých metabolitů. Ultrazvuk je možné aplikovat rovněž ve vodním prostředí.
Ultrazvuk má při správné aplikaci významné bolest snižující účinky, je však nutné dodržovat kontraindikace. Například ho lze s výhodou užít u bolestivých zatuhlin ve svalech, tzv. spoušťové body, které bývají jedním z článků bludného řetězce přetrvávajících či opakujících se bolestí v zádech i jinde. Lze s ním snížit potíže a bolesti kloubů při degenerativních stavech, artrózách. Lze ovlivnit bolesti šlach způsobené přetížením, jako je např. tenisový loket nebo ostruha na patě, ale i mnohé další:

  1.   bolesti kloubů při degenerativních nemocech, artrózách, revma, otoky kloubů
  2.   patní ostruha, zmrzlé rameno, tenisový loket, bursitidy, záněty tíhových váčků, záněty šlach
  3.   Sudeckův syndrom
  4.  natažené, zhmožděné svaly
  5.  jizvy, bércové vředy
Magnetoterapie

Magnetoterapie je léčebná metoda spočívající v působení magnetického pole správných biotropních parametrů (frekvence, intenzita, gradient, tvar pulzů atd.) na lidské tělo.

Takovéto magnetické pole má regenerační účinky a urychluje hojení, odstraňuje bolest, zlepšuje prokrvení a působí proti zánětu a otokům. Při jeho pravidelné dlouhodobé aplikaci lze docílit zmírnění až odstranění mnoha onemocnění, snížení spotřeby léků a posílení imunity.

 

Léčba rázovou vlnou

Rázová vlna je léčebná metoda, kterou ve spektru rehabilitačních metod řadíme do oblasti fyzikální terapie. Používá se při postižení pohybového aparátu, hlavně k ošetření úponových bolestí. Je založena na přenosu mechanické energie do postižené tkáně, kde dochází k několika reakcím (zmírnění bolesti v místě aplikace, zvýšení mikrocirkulace v ošetřené tkáni, ve které při větším prokrvení dochází ke zvýšení a urychlení tkáňového metabolismu).

K léčbě je třeba přistoupit až po konzultaci s ošetřujícím lékařem.

Nejčastěji indikované stavy jsou:

  1. léčba tenisového lokte a jiných bolestí v této obklasti
  2. bolesti ramenního kloubu
  3. omezení pohyblivosti
  4. doléčení zánětu Achillovy šlachy
  5. bolest po nadměrné zátěži kolene
  6. akutní a chronické bolesti paty včetně ostruh patních kostí
  7. bolesti v oblasti velkých hrbolů stehenních kostí

Rázová vlna by se nikdy neměla aplikovat u nemocných s nádorovým onemocněním nebo poruchami krevní srážlivosti, tedy ani při užívání chronické antikoagulační terapie. Kontraindikací je také systémové zánětlivé onemocnění a gravidita. Při úvodním vyšetření se vždy ptáme na předchozí terapii postiženého místa. V případě lokální aplikace kortikoidu odkládáme terapii o tři až šest týdnů.

Aplikace rázové vlny může být nepříjemná a dokonce i bolestivá. Celkově je však pacienty dobře tolerována. Po aplikaci může dojít po odeznění analgetického účinku přechodně ke zhoršení bolesti, v místě aplikace se mohou objevit petechie nebo hematom, eventuálně otok měkkých tkání.

Terapii by vždy měl doporučit ošetřující lékař, který vždy zhodnotí i veškeré kontraindikace tohoto způsobu léčby a vystaví pacientovi žádanku k léčbě. Většinou se doporučuje 3-5 ošetření v týdenních intervalech. Bezprostředně po aplikaci by měl nemocný tři dny dodržovat klidový režim.

Tento způsob léčby nehradí zdravotní pojišťovna (viz ceník).

 

 

Nahoru